Cestování v cizích zemích


Hltaly se pÅ™edevším knihy Karla Maye, které i já dodnes považuji za nejlépe napsané cestopisy. Jeho cesty Orientem jsou proÅ¡pikovány napÄ›tím, ale i humorem a bohužel také vírou. ProÄ bohužel? Protože ta natolik vadila komunistům, že nechtÄ›li pana Maye vydávat. Nebo je alespoň sestříhali tak, že náboženské pasáže dali prostÄ› pryÄ.  

Další cestopisy byly například od pana Hanzelky a Zikmunde, kteří projeli velký kus Äerného kontinentu. Takových autorů se nÄ›kteří kluci nemohli nabažit a touha po cestách jim zůstala. Sebekriticky se Å™adím mezi nÄ›. Jenže ÄlovÄ›k míní a osud mÄ›ní.  

pyramida

Zcela jistÄ› jsou vÅ¡ak lidé, kteří navÅ¡tívili skoro vÅ¡echny kouty svÄ›ta. Znával jsem muže, který procestoval i Grónsko, a nakonec zakotvil až v KanadÄ›. Tam nÄ›kde si koupil srub a žil zcela mimo civilizaci. Jen jednou to poruÅ¡il a pÅ™iletÄ›l do Zlína na pivní festival. Dlouho jsme si povídali a ty fotky jsem skuteÄnÄ› závidÄ›l.  

Jiný můj známý zase rád cestoval po Africe a terén kolem pyramid mÄ›l zmapovaný tak, že by mohlo nÄ›kolik lidí závidÄ›t. Dostával se i tam, kam turisté normálnÄ› nesmí. VyprávÄ›l mi, že to dokázal jediným slovem. To slovíÄko zní bakÅ¡iÅ¡ a otevírá brány naprosto vÅ¡ude. Pokud tedy na to máte. I on se chlubil fotkami, ale tentokráte jsem zase tak moc nezávidÄ›l, protože nesnáším vedra, a tak vím, že tam bych to asi vzhledem k mé nemoci prostÄ› nepÅ™ežil.  

u pobřeží Grónska

Takže jsem se omezil na cestování po vlastech Äeských a jen zcela výjimeÄnÄ› se vydám nÄ›kam do ciziny, a to, pokud možno jen do velehor. Takže jsem se ocitl v Alpách, nebo v Tatrách, kam bych se rád nÄ›kdy podíval znovu, pokud to bude jen trochu možné. Cestování je koníÄek, droga a potíže zároveň. OvÅ¡em jsme zde proto abychom je pÅ™ekonali a o to lépe se nám bude v cíli cesty vystupovat z dopravního prostÅ™edku, který nás sem dopravil. A je jedno, zda je to vlak nebo letadlo.